Výstava mapuje historii nejvýznamnějšího českého panovnického rodu od jeho počátků po vymření v roce 1306. Čtyři poměrně velké sály nabízejí nespočet artefaktů od kamenné výzdoby, přes zbroj, knihy, relikviáře po nejjemnější šperkařinu (a že bych si vybrala!). Osobně jsem neměla čas procházet opravdu superpečlivě, natož číst popisky. Obsahově si troufám tvrdit, že valnou většinu znám. Pro mě byly zajímavé samotné exponáty. U některých jsem se zatetelila, že je konečně vidím naživo, další mě zaujaly originalitou a nějakou novou informací.
Koruny a šperky
Pohřební koruna Rudolfa I. Habsburského
Kopie svatováclavské koruny. Konečně! Uherskou korunu mám nakoukanou i v originále ze všech úhlů, českou jsem zatím neviděla ani v kopii. Tak konečně.
Pohřební koruna Přemysla Otakara II.
Detail ze svatováclavské přilbice.
Relikviáře a další náboženské předměty
Ostatkový kříž z Roudnice, po 1150
Relikviářová deska Pěti svatých bratří, Svatovítský poklad
- 13.-1. čtvrtina 14. století
- poustevníci působili na západním pomezí Polska
- roku 1003 zemřeli mučednickou smrtí
- italští mniši Benedikt a Jan, polští učedníci Izák, Prokop pa Kristín
- ostatky přenesl Břetislav I. z Hnězdna spolu s ostatky sv. Vojtěcha
Palladium země České
- 80. léta 14. století
- za 30leté války odcizeno Sasy, pak před Švédy ukryto ve Vídni
- návrat 1650 - symbol katolické reformace
Svatojiřský plenéř s vyobrazením sv. Ludmily
- okolo 1300 + 1330 + 1800
- původně součást schrány, v níž byla uložena sv. Ludmila
Tisky, knihy a jiné psané dokumenty
Hlaholské zlomky
- 2. polovina 11. století
- úryvky staroslověnských liturgických textů, psány hlaholicí
- vzniklo nejspíše v Sázavském klášteře
- Překvapilo mě, jak jsou maličké. A krásné.
Alexandreida
-
- polovina 14. století
- česká Alexandreida = originální přepracování latinského hrdinského oposu od Gautiera de Chatillon († 1201) - tedy ne překlad z německé verze
- dochovaly se 2/5 díla
Píseň o Nibelunzích
-
- třetina 13. století
- opis pořízený nedlouho po vzniku eposu, kolem roku 1200
- psáno střední horní němčinou
- původně ústní tradice zaznamenává události z 5. a 6. století (Hunové)
Augustinův spis De civitate Dei - vyobrazení knižních malířů
- 40. léta 12. století
- závěrečná miniatura přibližuje prostředí skriptoria
- malířský mistr Hildebert, pomocník Everwin, vyrušeni myší
- v knize na pulpitu je zaznamenána kletba “Nejbídnější myši, stále mě provokuješ až k hněvu. Ať tě bůh zatratí!”
Mapy
Perličky
Rouška z přelomu 10. a 11. století s obrácenou svastikou
Přední deska kodexu z poloviny 15. století
- raně středověká vazba byla průběžně upravovaná; dnešní podoba přední desky je z 15. století
- slonovinová destička s vyobrazením sv. Petra je vytvořena úpravou reliéfu pozdně římského konzula z 5. století
Dlaždice s dvouocasým lvem a s orlicí
- 3. čtvrtina 13. století
- z hradu Přemysla II. Otakara v Písku
- mohou dokládat společné užívání českého lva (nový znak dynastie a království) souběžně s přemyslovskou orlicí
Mám jen dvě výtky. První se vztahuje k popiskům. Asi už fakt stárnu, ale ta mrňavá bílá písmenka na černém podkladu a s prachmizerným osvětlením, jsem fakt nezvládala. Cením decentnost, chápu volbu bílého písma na černém podkladu… Ale kolikrát jsem se musela k nápisu sklánět a v šeru ho horkotěžko luštit.
Druhou výtku mám k publikaci. Běžela jsem do obchodu zjistit, zda k výstavě mají publikaci, kde by třeba byly vyobrazeny zajímavé exponáty A grafiky, které se ve výstavě objevovaly. Kniha krásná, ale nenašla jsem v ní jedinou mapu, rodokmen, nic. Což mě mrzí a rozhodlo to o nekoupi, protože právě tohle bych ocenila velmi. Takhle jsem odkázána na nepříliš kvalitní fotky, které jsem si pořídila sama. Přitom takové práce, co ta grafika musela dát!